Motiv a stimul
Motivace a stimulace jsou často označovány jako synonyma. Jejich vysvětlení mnohdy není přesné. V tomto článku nechci plně rozebírat rozdíly těchto pojmů, jen upozornit na to že, motiv a stimul nejsou shodné.
Motivace a stimulace jsou často označovány jako synonyma. Jejich vysvětlení mnohdy není přesné. V tomto článku nechci plně rozebírat rozdíly těchto pojmů, jen upozornit na to že, motiv a stimul nejsou shodné.
Zjednodušeně mohu říci, že stimul je vnější podnět, který má schopnost přimět zvíře i člověka k reakci. Reakce se dostavit může nebo nemusí. Pokud je stimul dostatečný a vyvolá vědomou vnitřní reakci u člověka či zvířete, stává se z něj motiv - vnitřní potřeba.
Motivace tedy usměrňuje chování směrem k dosažení cíle, který je většinou uspokojením potřeby.
Vysvětleno na příkladu: Stimulem pro člověka může být třeba reklama avizující velké slevy. Někoho přesvědčí, reklama se tak stane motivem ke koupi zboží, čímž se naplní kupujícího potřeba (ušetřit). Jiného nepřesvědčí nebo ji zcela ignoruje a zůstává tak dále jen stimulem.
Stimul může být i když do vás někdo strčí a vy upadnete. Pak ale pád je sice reakcí na podnět, nejde ale o vědomou vnitřní reakci. Samotný pád tedy nemá spojitost s motivem a učením. Tuto spojitost má až to, že si na daného člověka příště dáte pozor, aby se situace neopakovala.
Odměna a trest
Základem je tedy stimul, to je to, co můžeme my připravit pro zvíře. Vyvoláme tím jeho reakci, protože reakce vzniká na podnět. Ve výcviku zvířat používáme jako stimuly odměny nebo tresty. Tyto musí být zvoleny takové, aby vyvolali motivaci, jinak nemá smysl výcvik provádět.
Odměny a tresty jsou dvojího druhu:
Pozitivní odměna – znamená, že zvíře dostane něco, co chce. Tedy například pes po splnění úkolu dostane pamlsek, hračku, volno atd.
Pozitivní trest – znamená, že zvíře dostane něco, co nechce. Například zlobivý pes bude potrestán zvýšením hlasu, nepříjemnou manipulací, pohlavkem atd.
Negativní odměna – znamená, že zvířeti odebereme něco, co mu vadí. Zde může jít třeba o uvolnění tahu za obojek, ukončení tlaku, když přestanete na zvíře křičet atd.
Negativní trest – znamená, že zvířeti odebereme něco, co chce. Například zlobivý pes bude uvázaný, přerušíte jeho hru, seberete mu hračku atd.
Zjednodušeně řečeno v tomto případě slovo pozitivní říká, že něco přidáváme, zatímco negativní říká, že něco odebíráme. Odměna znamená něco dobrého a trest něco špatného.
Důležité je, že odměna nebo trest musí přijít ihned ve spojitosti s chováním, kterého se týká, nikoliv s časovým zpožděním. Pes si nedokáže spojit, že je hubován za loužičku na podlaze, kterou udělal před pár minutami. Ani když mu v ní vymácháte nos. Pes v tuto chvíli chápe, že je hubován, ale nechápe proč. Stejně tak nedává smysl odměňovat psa za to, jak hezky včera provedl "sedni".
Žebříček hodnot
Pro volbu správné odměny čí trestu je nejlepší sestavit si u zvířete žebříček hodnot. To znamená, že najdete stimuly, které vaše zvíře motivují a seřadíte je pod sebe podle toho, jak moc silnou reakci vyvolávají. Pozor odměnou může být pro psa i aktivita, kterou běžně provozuje - například: běhání po zahraně, hrabání děr, kousání klacku adt. Tedy většina aktivit, které pes provozuje po povelu volno, je také odměna.
Ukázkový žebříček hodnot:
1) vařené/sušené maso
2) tenisový míček
3) granule
4) přetahovadlo
5) běhání s ostatními psy
6) piškoty
Když budeme s tímto psem cvičit povel přivolání a budeme ho odměňovat piškoty tak, pokud si bude hrát s míčkem, je motivace pro splnění povelu bude velmi malá, protože míček je pro tohoto psa cennější než piškot. Naopak pokud budeme odměňovat v této situaci masem, pes velmi pravděpodobně bude povel plnit s mnohem větším nasazení, protože maso je pro něj cennější než míček.
Posilování
Při výcviku se zvíře učí spojovat své chování s následky tohoto chování. Posilování pak znamená, že se výcvikem vzor chování upevňuje.
Negativní posilování – je metoda, kdy v tréninku používáme především pozitivních trestů a negativních odměn.
Pozitivní posilování – je metoda, kdy v tréninku používáme hlavně pozitivní odměny a okrajově i negativní tresty.
Kombinace obou metod - pokud využíváme negativní i pozitivní odměny i tresty.
Ukážeme si to na příkladu, kdy učíme štěně venčení venku a nikoliv doma. Negativní posilování v tomto příkladě použije trest - například pohlavek srolovanými novinami ve chvíli, kdy štěně provádí inkriminovanou aktivitu. Pozitivní posilování bude nevhodné chování ignorovat, za to se ale zaměří na projev správného chování - močení venku - a to bude odměňovat. Kombinace obou metod bude doma štěně slovně kárat "fuj" a venku odměňovat.
Na uvedeném příkladu je potřeba si uvědomit, že zatímco negativní posilování pouze kárá za nechtěnou aktivitu, tak na rozdíl od pozitivního posilování neukazuje, co je správný vzor chování.
Přemíra trestů může také zvíře stresovat a tím vyvolávat neadekvátní reakce (agrese, bázlivost). Navíc v tomto případě běžně nejsme schopni potrestat každé vymočení doma, už jen proto, že nemůžeme štěně mít na očích 24 hodin denně. Zvíře si navíc nedokáže spojit trest, který přišel se zpožděním. Tím pádem vzniká velké riziko toho, že štěně se naučí, že vyprazdňování doma problém není, pokud u toho není viděno. Začne pak močit, když nejste v dosahu nebo na místa, kam nevidíte.
Na druhou stranu přemíra odměn není na škodu. Štěně si dokáže velmi rychle spojit, že když se vyprazdňuje venku, tak odměna přichází, zatímco doma ne. Je pro něj tedy výhodnější provádět potřebu venku. Navíc plusem v tomto případě je, že při venčení máte zvíře na očích, takže jste schopni odměnit téměř každý správný projev chování.
Zvíře, u kterého ve výcviku převažují tresty, se nejen učí daleko pomaleji, ale jeho nadšení pro jakoukoliv aktivitu je také daleko nižší. Je tedy mnohem výhodnější používat metodu pozitivního posilování, protože motivace zvířete i schopnost jeho porozumění našim požadavkům je daleko vyšší.
Nešetřete nikdy odměnami, šetřete jen tresty :)
Pokud Vás článek zaujal a rádi odměňujete své mazlíky hrou, podívejte se, jaké odměny pro ně můžete sehnat na webu Cavallino: ručně vyráběné hračky.
Motivace tedy usměrňuje chování směrem k dosažení cíle, který je většinou uspokojením potřeby.
Vysvětleno na příkladu: Stimulem pro člověka může být třeba reklama avizující velké slevy. Někoho přesvědčí, reklama se tak stane motivem ke koupi zboží, čímž se naplní kupujícího potřeba (ušetřit). Jiného nepřesvědčí nebo ji zcela ignoruje a zůstává tak dále jen stimulem.
Stimul může být i když do vás někdo strčí a vy upadnete. Pak ale pád je sice reakcí na podnět, nejde ale o vědomou vnitřní reakci. Samotný pád tedy nemá spojitost s motivem a učením. Tuto spojitost má až to, že si na daného člověka příště dáte pozor, aby se situace neopakovala.
Odměna a trest
Základem je tedy stimul, to je to, co můžeme my připravit pro zvíře. Vyvoláme tím jeho reakci, protože reakce vzniká na podnět. Ve výcviku zvířat používáme jako stimuly odměny nebo tresty. Tyto musí být zvoleny takové, aby vyvolali motivaci, jinak nemá smysl výcvik provádět.
Odměny a tresty jsou dvojího druhu:
Pozitivní odměna – znamená, že zvíře dostane něco, co chce. Tedy například pes po splnění úkolu dostane pamlsek, hračku, volno atd.
Pozitivní trest – znamená, že zvíře dostane něco, co nechce. Například zlobivý pes bude potrestán zvýšením hlasu, nepříjemnou manipulací, pohlavkem atd.
Negativní odměna – znamená, že zvířeti odebereme něco, co mu vadí. Zde může jít třeba o uvolnění tahu za obojek, ukončení tlaku, když přestanete na zvíře křičet atd.
Negativní trest – znamená, že zvířeti odebereme něco, co chce. Například zlobivý pes bude uvázaný, přerušíte jeho hru, seberete mu hračku atd.
Zjednodušeně řečeno v tomto případě slovo pozitivní říká, že něco přidáváme, zatímco negativní říká, že něco odebíráme. Odměna znamená něco dobrého a trest něco špatného.
Důležité je, že odměna nebo trest musí přijít ihned ve spojitosti s chováním, kterého se týká, nikoliv s časovým zpožděním. Pes si nedokáže spojit, že je hubován za loužičku na podlaze, kterou udělal před pár minutami. Ani když mu v ní vymácháte nos. Pes v tuto chvíli chápe, že je hubován, ale nechápe proč. Stejně tak nedává smysl odměňovat psa za to, jak hezky včera provedl "sedni".
Žebříček hodnot
Pro volbu správné odměny čí trestu je nejlepší sestavit si u zvířete žebříček hodnot. To znamená, že najdete stimuly, které vaše zvíře motivují a seřadíte je pod sebe podle toho, jak moc silnou reakci vyvolávají. Pozor odměnou může být pro psa i aktivita, kterou běžně provozuje - například: běhání po zahraně, hrabání děr, kousání klacku adt. Tedy většina aktivit, které pes provozuje po povelu volno, je také odměna.
Ukázkový žebříček hodnot:
1) vařené/sušené maso
2) tenisový míček
3) granule
4) přetahovadlo
5) běhání s ostatními psy
6) piškoty
Když budeme s tímto psem cvičit povel přivolání a budeme ho odměňovat piškoty tak, pokud si bude hrát s míčkem, je motivace pro splnění povelu bude velmi malá, protože míček je pro tohoto psa cennější než piškot. Naopak pokud budeme odměňovat v této situaci masem, pes velmi pravděpodobně bude povel plnit s mnohem větším nasazení, protože maso je pro něj cennější než míček.
Posilování
Při výcviku se zvíře učí spojovat své chování s následky tohoto chování. Posilování pak znamená, že se výcvikem vzor chování upevňuje.
Negativní posilování – je metoda, kdy v tréninku používáme především pozitivních trestů a negativních odměn.
Pozitivní posilování – je metoda, kdy v tréninku používáme hlavně pozitivní odměny a okrajově i negativní tresty.
Kombinace obou metod - pokud využíváme negativní i pozitivní odměny i tresty.
Ukážeme si to na příkladu, kdy učíme štěně venčení venku a nikoliv doma. Negativní posilování v tomto příkladě použije trest - například pohlavek srolovanými novinami ve chvíli, kdy štěně provádí inkriminovanou aktivitu. Pozitivní posilování bude nevhodné chování ignorovat, za to se ale zaměří na projev správného chování - močení venku - a to bude odměňovat. Kombinace obou metod bude doma štěně slovně kárat "fuj" a venku odměňovat.
Na uvedeném příkladu je potřeba si uvědomit, že zatímco negativní posilování pouze kárá za nechtěnou aktivitu, tak na rozdíl od pozitivního posilování neukazuje, co je správný vzor chování.
Přemíra trestů může také zvíře stresovat a tím vyvolávat neadekvátní reakce (agrese, bázlivost). Navíc v tomto případě běžně nejsme schopni potrestat každé vymočení doma, už jen proto, že nemůžeme štěně mít na očích 24 hodin denně. Zvíře si navíc nedokáže spojit trest, který přišel se zpožděním. Tím pádem vzniká velké riziko toho, že štěně se naučí, že vyprazdňování doma problém není, pokud u toho není viděno. Začne pak močit, když nejste v dosahu nebo na místa, kam nevidíte.
Na druhou stranu přemíra odměn není na škodu. Štěně si dokáže velmi rychle spojit, že když se vyprazdňuje venku, tak odměna přichází, zatímco doma ne. Je pro něj tedy výhodnější provádět potřebu venku. Navíc plusem v tomto případě je, že při venčení máte zvíře na očích, takže jste schopni odměnit téměř každý správný projev chování.
Zvíře, u kterého ve výcviku převažují tresty, se nejen učí daleko pomaleji, ale jeho nadšení pro jakoukoliv aktivitu je také daleko nižší. Je tedy mnohem výhodnější používat metodu pozitivního posilování, protože motivace zvířete i schopnost jeho porozumění našim požadavkům je daleko vyšší.
Nešetřete nikdy odměnami, šetřete jen tresty :)
Pokud Vás článek zaujal a rádi odměňujete své mazlíky hrou, podívejte se, jaké odměny pro ně můžete sehnat na webu Cavallino: ručně vyráběné hračky.