Border kolie patří k plemenům, které mají dobré zdraví. Zatížení dědičnými chorobami je zde poměrně nízké. Přesto všechno se občas vyskytne nějaký nemocný jedinec, proto zde uvádím přehled některých chorob, které mohou toto plemeno postihnout.
Onemocnění pohybového aparátu
Dysplazie kyčelního kloubu (DKK)
DKK je porucha kyčelního kloubu, které se může projevovat různou silou. Na psovi jde o prakticky nepozorovatelné pokulhávání až vysokou bolestivost každého pohybu pánevní končetiny, které mohou vést až k neschopnosti pohybu. Stupeň onemocnění může být na každé kyčli jiný.
Ve zdravé kyčli zapadá skoro kulovitá hlavice stehenní kosti do kloubní jamky. Povrch kosti i jamky je pokryt hladkou oblou chrupavkou, která umožňuje široký rozsah pohybu. U nemocné kyčle kost nesedí tak dobře v kloubní jamce a jsou chrupavky deformované, což při pohybu způsobuje tření, které se projevuje bolestivostí. Tělo se poničení snaží regenerovat, nicméně jde o příliš pomalý proces. Kloub je přetěžován, dochází k zánětu a nevratnému poškození.
Toto onemocnění je způsobeno kombinací genetických predispozicí a vnějších faktorů. I při dobré genetické predispozici je ale potřeba kontrola štěněte, jelikož nevhodné zatížení, rychlost růstu či strava může taktéž negativně ovlivnit stav a vývoj kyčlí. Z těchto důvodu se radí ve štěněcím věku psa (tj minimálně 12-15 měsíců) krmit vhodným vyváženým štěněcím krmivem, psa nepřetěžovat tréninkem, zamezit jeho pohybu na kluzké podlaze (např. plavoučka), zamezit skákání a chůzi po schodech atd.
U každého psa je pak vhodné udělat kontrolní rentgeny na DKK, při projevech bolesti či podezření už ve štěněcím věku (kunzultujte s veterinářem), pokud se problém neprojevuje tak po ukončení vývoje, tj, nejdříve ve 12 měsících a později. Psi často nedávají najevo bolest tak jako lidé, proto je dobré vědět, že je pes zcela v pořádku, a že aktivity, které děláte nemůžou tím pádem skrytý problém zhoršit.
Stupeň ohodnocení DKK udává míru dysplasie, v ČR se hodnotí číslicí 0 až 4, kdy 0 je negativní nález a 4 je těžká dysplasie. Existují jiné systémy hodnocení, které hodnotí podle písmen či nasbíraného skóre - viz převodní tabulka:
DKK je porucha kyčelního kloubu, které se může projevovat různou silou. Na psovi jde o prakticky nepozorovatelné pokulhávání až vysokou bolestivost každého pohybu pánevní končetiny, které mohou vést až k neschopnosti pohybu. Stupeň onemocnění může být na každé kyčli jiný.
Ve zdravé kyčli zapadá skoro kulovitá hlavice stehenní kosti do kloubní jamky. Povrch kosti i jamky je pokryt hladkou oblou chrupavkou, která umožňuje široký rozsah pohybu. U nemocné kyčle kost nesedí tak dobře v kloubní jamce a jsou chrupavky deformované, což při pohybu způsobuje tření, které se projevuje bolestivostí. Tělo se poničení snaží regenerovat, nicméně jde o příliš pomalý proces. Kloub je přetěžován, dochází k zánětu a nevratnému poškození.
Toto onemocnění je způsobeno kombinací genetických predispozicí a vnějších faktorů. I při dobré genetické predispozici je ale potřeba kontrola štěněte, jelikož nevhodné zatížení, rychlost růstu či strava může taktéž negativně ovlivnit stav a vývoj kyčlí. Z těchto důvodu se radí ve štěněcím věku psa (tj minimálně 12-15 měsíců) krmit vhodným vyváženým štěněcím krmivem, psa nepřetěžovat tréninkem, zamezit jeho pohybu na kluzké podlaze (např. plavoučka), zamezit skákání a chůzi po schodech atd.
U každého psa je pak vhodné udělat kontrolní rentgeny na DKK, při projevech bolesti či podezření už ve štěněcím věku (kunzultujte s veterinářem), pokud se problém neprojevuje tak po ukončení vývoje, tj, nejdříve ve 12 měsících a později. Psi často nedávají najevo bolest tak jako lidé, proto je dobré vědět, že je pes zcela v pořádku, a že aktivity, které děláte nemůžou tím pádem skrytý problém zhoršit.
Stupeň ohodnocení DKK udává míru dysplasie, v ČR se hodnotí číslicí 0 až 4, kdy 0 je negativní nález a 4 je těžká dysplasie. Existují jiné systémy hodnocení, které hodnotí podle písmen či nasbíraného skóre - viz převodní tabulka:
Dysplazie loketního kloubu (DKL)
DKL je onemocnění hrudních končetin, konkrétně loketního kloubu. Je méně časté než DKK, ale jeho příčiny a projevy jsou velmi obdobné. Loketní kloub je ale o něco složitější, takže se zde problém může vyskytovat na více místech. Navíc zde může dojít kromě poškození chrupavky i k narušení samotné kosti. Stupeň ohodnocení DKL udává míru dysplasie, v ČR se hodnotí číslicí 0 až 3, kdy 0 je negativní nález a 3 jsou těžké problémy.
Osteochondris Disecans (OCD)
OCD je onemocnění kloubní chrupavky, které se může projevit, na kterémkoliv kloubu nejčastěji se ale projevuje v rameni. Chrupavka roste abnormálně a může dojít dokonce k jejímu částečnému odloučení. Pro psa je toto velmi bolestivé a ve většině případů kulhá. Kulhání může být střídavé a projevit se až když se onemocnění více rozvine. Proto je dobré psa nechat vyšetřit i pokud žádné výrazné příznaky nepozurujeme. Při větším stupni poškození je potřeba podstoupit chirurgický zákrok, kde je vadná chrupavka odstraněna. Prevence je možná volbou správné stravy a případně doplňků. OCD není hodnoceno stupnicí, buď je nebo není přítomno.
Vyšetření DKK, DKL a OCD
V České republice oficiálně posuzuje DKK, DKL a OCD plemene border kolie jediný lékař: MVDr. Ekr. Je ale možné posílat snímky k posouzení do OFA (americká organizace) a tyto budou taktéž klubem uznány. Rentgenové vyšetření DKK, DKL i OCD je povinnou součástí uchovnění Border kolie a psi s vyšším stupněm problémů pohybového aparátu nejsou vpuštěni do chovu - konkrétně DKK 3 a 4 nebo DKL 3 jsou z chovu zařazující vady. Pozitivní nález OCD není vyřazující vadou ale je na zvážení, zda uchovňovat pejska s touto vadou.
Doporučuji nechat posoudit i psy, pro které uchovnění neplánujete, můžete pak lépe posoudit vhodnost aktivit, kterým se s pejskem věnujete a případně přecházet budoucím problémům.
Pro posouzení je nutné pejska zrentgenovat, což se provádí v narkóze, proto je nejlepší udělat všechna tři vyšetření najednou, aby nebylo nutné uspávat pejsky vícekrát.
Odkazy:
Článek o DKK, DKL a OCD na BCCCZ
VET-KLINIKA s.r.o. - působiště MVDr. Ekra
DKL je onemocnění hrudních končetin, konkrétně loketního kloubu. Je méně časté než DKK, ale jeho příčiny a projevy jsou velmi obdobné. Loketní kloub je ale o něco složitější, takže se zde problém může vyskytovat na více místech. Navíc zde může dojít kromě poškození chrupavky i k narušení samotné kosti. Stupeň ohodnocení DKL udává míru dysplasie, v ČR se hodnotí číslicí 0 až 3, kdy 0 je negativní nález a 3 jsou těžké problémy.
Osteochondris Disecans (OCD)
OCD je onemocnění kloubní chrupavky, které se může projevit, na kterémkoliv kloubu nejčastěji se ale projevuje v rameni. Chrupavka roste abnormálně a může dojít dokonce k jejímu částečnému odloučení. Pro psa je toto velmi bolestivé a ve většině případů kulhá. Kulhání může být střídavé a projevit se až když se onemocnění více rozvine. Proto je dobré psa nechat vyšetřit i pokud žádné výrazné příznaky nepozurujeme. Při větším stupni poškození je potřeba podstoupit chirurgický zákrok, kde je vadná chrupavka odstraněna. Prevence je možná volbou správné stravy a případně doplňků. OCD není hodnoceno stupnicí, buď je nebo není přítomno.
Vyšetření DKK, DKL a OCD
V České republice oficiálně posuzuje DKK, DKL a OCD plemene border kolie jediný lékař: MVDr. Ekr. Je ale možné posílat snímky k posouzení do OFA (americká organizace) a tyto budou taktéž klubem uznány. Rentgenové vyšetření DKK, DKL i OCD je povinnou součástí uchovnění Border kolie a psi s vyšším stupněm problémů pohybového aparátu nejsou vpuštěni do chovu - konkrétně DKK 3 a 4 nebo DKL 3 jsou z chovu zařazující vady. Pozitivní nález OCD není vyřazující vadou ale je na zvážení, zda uchovňovat pejska s touto vadou.
Doporučuji nechat posoudit i psy, pro které uchovnění neplánujete, můžete pak lépe posoudit vhodnost aktivit, kterým se s pejskem věnujete a případně přecházet budoucím problémům.
Pro posouzení je nutné pejska zrentgenovat, což se provádí v narkóze, proto je nejlepší udělat všechna tři vyšetření najednou, aby nebylo nutné uspávat pejsky vícekrát.
Odkazy:
Článek o DKK, DKL a OCD na BCCCZ
VET-KLINIKA s.r.o. - působiště MVDr. Ekra
Oční vady
Glaukom
Primární glaukom - zelený oční zákal je další dědičnou oční vadou. Můžeme se setkat i se sekundárním glaukomem, což je nedědičný zdravotní problém způsobený například traumatem a tímto se zabývat nebudeme. Při glaukomu dochází k tlaku v lebce a může tímto tlakem být poškozen zrakový nerv a to až do té míry, že dojde ke slepotě a to za velkých bolestí. Při takovéto situaci se volí většinou vyjmutí postiženého oka, jelikož glaukom je prakticky neléčitelný. Dědičnost glaukomu zatím není prokázána.
Collie Eye Anomaly (CEA)
Anomálie oka kolií - CEA nebo také CEA/CH je onemocnění očí, které je neléčitelné. Jedná se o dědičnou vadu, která se vyskytuje převážně u kolií a několika dalších plemen. problém se projevuje už při vývoji plodu, kdy se v oku vadně vyvíjí cévnatka - (hypoplasia). Příznaky poruchy lze sledovat už ve věku několika týdnů.
V lehčí formě je hypoplasia je moc tenká a zrakové postižení není závažné, v těžší formě často dojede až k oslepnutí, naštěstí je těžší forma poměrně vzácná.
Porucha se dědí recesivně, tedy pes může být buď nepostižený, přenašeč nebo postižený. V chovu je vždy potřeba, aby alespoň jeden z rodičů byl nepostižen, aby bylo zaručeno, že štěňata budou maximálně přenašeči a nikdy se již nevyskytlo poštižené štěně. Pokud není možné podle rodičů zjistit, zda potomek je nepostižen nebo přenašeč je možné psa nechat otestovat. Genetický test provádí firma OptiGen
Progressive Retinal Atrophy (PRA)
Progresivní atrofie sítnice - PRA je taktéž onemocnění oka, které se může vyvinout v průběhu života. Štěně se rodí zdravé a později může dojít k degeneraci sítnice a s tím spojenou ztrátou zraku. Nemoc má více forem a projevuje se nejčastěji kolem 3. roku života.
Vyšetření očí
Pokud chceme psa uchovnit musíme provést vyšetření očního pozadí u veterináře - oftalmologa. Veterinář musí vyloučit postižení dědičnými očními vadami (DOV), aby byl pes vpuštěn do chovu. U BOC se sledují tři výše zmíněné choroby. Protože se PRA může projevit v pozdním věku, je vyšetření na ní platné jen 2 roky pro psa a 3 roky pro fenu. Při bonitaci je potřebné mít vyšetření na CEA a PRA ve věku minimálně 12 měsíců. O vyšetření na Glaukom musíte Vámi oftalmologa požádat, neb není běžné a je dobré se zeptat předem zda ho vybraná lékař dělá.
Je jedno, který z oprávněných posuzovatelé vám testy na DOV udělá. S klubem je v nejbližším kontaktu MVDr. Jiří Beránek, který provádí vyšetření na DOV a Glaukom v Praze a Pardubicích.
Odkazy:
Článek o očních vadách na BCCCZ
OptiGen
Seznam oprávněných veterinářů
MVDr. Jiří Beránek - PrahaD
MVDr. Jiří Beránek - Pardubice
Primární glaukom - zelený oční zákal je další dědičnou oční vadou. Můžeme se setkat i se sekundárním glaukomem, což je nedědičný zdravotní problém způsobený například traumatem a tímto se zabývat nebudeme. Při glaukomu dochází k tlaku v lebce a může tímto tlakem být poškozen zrakový nerv a to až do té míry, že dojde ke slepotě a to za velkých bolestí. Při takovéto situaci se volí většinou vyjmutí postiženého oka, jelikož glaukom je prakticky neléčitelný. Dědičnost glaukomu zatím není prokázána.
Collie Eye Anomaly (CEA)
Anomálie oka kolií - CEA nebo také CEA/CH je onemocnění očí, které je neléčitelné. Jedná se o dědičnou vadu, která se vyskytuje převážně u kolií a několika dalších plemen. problém se projevuje už při vývoji plodu, kdy se v oku vadně vyvíjí cévnatka - (hypoplasia). Příznaky poruchy lze sledovat už ve věku několika týdnů.
V lehčí formě je hypoplasia je moc tenká a zrakové postižení není závažné, v těžší formě často dojede až k oslepnutí, naštěstí je těžší forma poměrně vzácná.
Porucha se dědí recesivně, tedy pes může být buď nepostižený, přenašeč nebo postižený. V chovu je vždy potřeba, aby alespoň jeden z rodičů byl nepostižen, aby bylo zaručeno, že štěňata budou maximálně přenašeči a nikdy se již nevyskytlo poštižené štěně. Pokud není možné podle rodičů zjistit, zda potomek je nepostižen nebo přenašeč je možné psa nechat otestovat. Genetický test provádí firma OptiGen
Progressive Retinal Atrophy (PRA)
Progresivní atrofie sítnice - PRA je taktéž onemocnění oka, které se může vyvinout v průběhu života. Štěně se rodí zdravé a později může dojít k degeneraci sítnice a s tím spojenou ztrátou zraku. Nemoc má více forem a projevuje se nejčastěji kolem 3. roku života.
Vyšetření očí
Pokud chceme psa uchovnit musíme provést vyšetření očního pozadí u veterináře - oftalmologa. Veterinář musí vyloučit postižení dědičnými očními vadami (DOV), aby byl pes vpuštěn do chovu. U BOC se sledují tři výše zmíněné choroby. Protože se PRA může projevit v pozdním věku, je vyšetření na ní platné jen 2 roky pro psa a 3 roky pro fenu. Při bonitaci je potřebné mít vyšetření na CEA a PRA ve věku minimálně 12 měsíců. O vyšetření na Glaukom musíte Vámi oftalmologa požádat, neb není běžné a je dobré se zeptat předem zda ho vybraná lékař dělá.
Je jedno, který z oprávněných posuzovatelé vám testy na DOV udělá. S klubem je v nejbližším kontaktu MVDr. Jiří Beránek, který provádí vyšetření na DOV a Glaukom v Praze a Pardubicích.
Odkazy:
Článek o očních vadách na BCCCZ
OptiGen
Seznam oprávněných veterinářů
MVDr. Jiří Beránek - PrahaD
MVDr. Jiří Beránek - Pardubice
Dědičné choroby
Trapped Neurophil Syndrome (TNS)
Syndrom uvězněných neutrofilů, je recesivní dědičné onemocnění postihující právě BOC. Neutrofily jsou druh krvinek, který se podílí na imunitě a vznikají v kostní dřeni. Při této poruše nedochází k uvolnění těchto krvinek z kostní dřeně, což má za následek příliš nízkou hladinu neureofilů a tím oslabenou imunitu. Onemocnění se často projevuje už v raném věku tedy u malých štěňat, ta zaostávají v růstu, mohou mít deformovanou lebku a vlivem oslabené imunity jsou náchylná na infekce. Bohužel nemoc není léčitelná a postižení jedinci brzy hynou nebo musí být utraceni, Nejdelší dožití s TNS je v současné době 2 roky a 8 měsíců.
Při chovu v ČR je nezbytné, aby minimálně jeden z rodičů byl TNS Normal a tedy nebylo možné, aby se choroba u potomků projevila. Množství psů u nás je TNS Normal po rodičích, pokud si ale nejste jisti , zda váš pes je TNS Normal nebo Přenašeč, je možno ho otestovat. testy provádějí akreditované laboratoře: Genomia, OptiGen a Laboklin.
Neuronální Ceroidní Lipofuscinóza (NCL, CL, CCL)
Neurodegenerativní dědičné onemocnění, u border kolií se vyskytuje vzácně, může se ale vyskytnout u jiných plemen. Choroba se projevuje kolem věku 15 měsíců, v psovi dochází k poškozování nervové soustavy, to se může projevovat změnami chování, zrakovými problémy i epilepsií. Onemocnění nelze neléčit, vždy končí smrtí, postižení jedinci se dožívají nejvíce 26-28 měsíců. Choroba se nejčastěji projevuje u psů z australských chovných linií.
Na tuto chorobu existuje test, který provádí laboratoře Genomia a OptiGen, test není povinný pro chov.
Multidrug Resistence Gene (MDR1)
Mutace v psím MDR1 genu je spojována s přecitlivělostí na určité léky především na antiparazitika. Pes s tímto postižením není schopen látky v těchto léčivek odbourávat, látky se v nich hromadí až dosáhnou toxické úrovně. navenek se to projevuje různými neurologickými problémy a může to vést až smrti. Genetický test MDR1 nabízí Genomia, testovat BOC na tuto chorobu není v chovu povinné, neboť zatím není známí žádný čistokrevný jedinec BOC, který by byl chorobou zasažen.
Vysvětlení principu dědičnosti
Choroby TNS, CL a MDR jsou recesivní dědičné. Pokusím se zde zjednodušeně vysvětlit, jak dochází k jejich dědění: Každý pes má daný genotyp, tento se označuje dvěma stejnými písmenky, které jsou buď malé nebo velká. Pro vysvětlení použijeme písmeno A. Pes tedy může mít jeden z těchto tří genotypů:
Příklady:
1) V případě, že jsou oba rodiče AA, tak všechna štěňata jsou také AA.
2) Pokud je jeden rodič AA a druhý Ab, tak od prvního rodiče dostane štěně vždy A a od druhého půl na půl a i A, tedy 50% potomků je AA a 50% Aa.
3) Kdyby byli oba rodiče Aa, tak od obou dostane štěně náhodně a nebo A, výsledkem je že 25% štěňat je AA, 50% štěňat je Aa a 25% štěňat je aa, tedy postižených, proto tato varianta není v chovu povolená.
4) Kombinace s genotypem aa neuvádím, neb většina psů s tímto genotypem umírá v nízkém věku.
Odkazy:
Článek o TNS, CL a MDR1 na BCCCZ
Databáze výsledků testů na TNS
Databáze výsledků testů na CL
Genomia
OptiGen
Laboklin
Syndrom uvězněných neutrofilů, je recesivní dědičné onemocnění postihující právě BOC. Neutrofily jsou druh krvinek, který se podílí na imunitě a vznikají v kostní dřeni. Při této poruše nedochází k uvolnění těchto krvinek z kostní dřeně, což má za následek příliš nízkou hladinu neureofilů a tím oslabenou imunitu. Onemocnění se často projevuje už v raném věku tedy u malých štěňat, ta zaostávají v růstu, mohou mít deformovanou lebku a vlivem oslabené imunity jsou náchylná na infekce. Bohužel nemoc není léčitelná a postižení jedinci brzy hynou nebo musí být utraceni, Nejdelší dožití s TNS je v současné době 2 roky a 8 měsíců.
Při chovu v ČR je nezbytné, aby minimálně jeden z rodičů byl TNS Normal a tedy nebylo možné, aby se choroba u potomků projevila. Množství psů u nás je TNS Normal po rodičích, pokud si ale nejste jisti , zda váš pes je TNS Normal nebo Přenašeč, je možno ho otestovat. testy provádějí akreditované laboratoře: Genomia, OptiGen a Laboklin.
Neuronální Ceroidní Lipofuscinóza (NCL, CL, CCL)
Neurodegenerativní dědičné onemocnění, u border kolií se vyskytuje vzácně, může se ale vyskytnout u jiných plemen. Choroba se projevuje kolem věku 15 měsíců, v psovi dochází k poškozování nervové soustavy, to se může projevovat změnami chování, zrakovými problémy i epilepsií. Onemocnění nelze neléčit, vždy končí smrtí, postižení jedinci se dožívají nejvíce 26-28 měsíců. Choroba se nejčastěji projevuje u psů z australských chovných linií.
Na tuto chorobu existuje test, který provádí laboratoře Genomia a OptiGen, test není povinný pro chov.
Multidrug Resistence Gene (MDR1)
Mutace v psím MDR1 genu je spojována s přecitlivělostí na určité léky především na antiparazitika. Pes s tímto postižením není schopen látky v těchto léčivek odbourávat, látky se v nich hromadí až dosáhnou toxické úrovně. navenek se to projevuje různými neurologickými problémy a může to vést až smrti. Genetický test MDR1 nabízí Genomia, testovat BOC na tuto chorobu není v chovu povinné, neboť zatím není známí žádný čistokrevný jedinec BOC, který by byl chorobou zasažen.
Vysvětlení principu dědičnosti
Choroby TNS, CL a MDR jsou recesivní dědičné. Pokusím se zde zjednodušeně vysvětlit, jak dochází k jejich dědění: Každý pes má daný genotyp, tento se označuje dvěma stejnými písmenky, které jsou buď malé nebo velká. Pro vysvětlení použijeme písmeno A. Pes tedy může mít jeden z těchto tří genotypů:
- AA - označujeme jako Normal = zdravý (tento jedinec je zdravý a chorobu potomkům nepředává)
- Aa = aA - označujeme jako Carrier = přenašeč (tento jedinec je zdravý ale chorobu předává na potomky)
- aa - označujeme jako Affected = postižený (tento jedinec je nemocný a chorobu předává na potomky)
Příklady:
1) V případě, že jsou oba rodiče AA, tak všechna štěňata jsou také AA.
2) Pokud je jeden rodič AA a druhý Ab, tak od prvního rodiče dostane štěně vždy A a od druhého půl na půl a i A, tedy 50% potomků je AA a 50% Aa.
3) Kdyby byli oba rodiče Aa, tak od obou dostane štěně náhodně a nebo A, výsledkem je že 25% štěňat je AA, 50% štěňat je Aa a 25% štěňat je aa, tedy postižených, proto tato varianta není v chovu povolená.
4) Kombinace s genotypem aa neuvádím, neb většina psů s tímto genotypem umírá v nízkém věku.
Odkazy:
Článek o TNS, CL a MDR1 na BCCCZ
Databáze výsledků testů na TNS
Databáze výsledků testů na CL
Genomia
OptiGen
Laboklin
Epilepsie
Epilepsie se u psů vyskytuje ve formě stejné jako u člověka, jde o onemocnění nervového systému, které se projevuje jako křeče či záškuby (záchvaty) způsobené nadměrným drážděním nervových buněk. Nemocí trpí psi všech plemen je celoživotní a nevyléčitelná, mnohdy ale velmi dobře potlačována léky. U Border kolií je bohužel poměrně častá.
Záchvat u psa může mít různou délku a projev, ale většinou se objeví typické křeče - třes celého těla nebo jen části, zvíře vůbec nereaguje, může cvakat zuby, v důsledku vztahů svalu při křeči také může stoupat teplota, což především u delších záchvatů může být velmi nebezpečné. Záchvat trvá několik minut a pes se po něm může chovat dezorientovaně nebo zcela normálně, jako by se nic nestalo. Příčiny záchvatů mohou být různé - zranění, nádor na mozku, otrava, onemocnění jater nebo dědičný původ. Ohledně dědičnosti epilepsie sále probíhají výzkumy test na ní zatím nebyl vyvinut. U většiny jedinců nelze přesně určit jaký mají jejich záchvaty původ.
Odkazy:
Článek o epilepsii na BCCCZ
Databáze epilepsie
Záchvat u psa může mít různou délku a projev, ale většinou se objeví typické křeče - třes celého těla nebo jen části, zvíře vůbec nereaguje, může cvakat zuby, v důsledku vztahů svalu při křeči také může stoupat teplota, což především u delších záchvatů může být velmi nebezpečné. Záchvat trvá několik minut a pes se po něm může chovat dezorientovaně nebo zcela normálně, jako by se nic nestalo. Příčiny záchvatů mohou být různé - zranění, nádor na mozku, otrava, onemocnění jater nebo dědičný původ. Ohledně dědičnosti epilepsie sále probíhají výzkumy test na ní zatím nebyl vyvinut. U většiny jedinců nelze přesně určit jaký mají jejich záchvaty původ.
Odkazy:
Článek o epilepsii na BCCCZ
Databáze epilepsie
ZDROJE:
web: BCCCZ.CZ
web: wikipedie
web: Genomia
web: BCCCZ.CZ
web: wikipedie
web: Genomia
